I nám se dostalo Božího vysvobození z těžkého otroctví hříchu. Nespokojili jsme se s daným stavem, nebo jsme dokonce nezačali pokukovat po starém způsobu života? "Vždyť nám tehdy nebylo tak zle." (Tak kdysi reagoval Boží lid, když ho Pán vyvedl z egyptského otroctví.) A proto je mimořádně potřebné neustále si připomínat, čeho se nám vlastně dostalo. Vůči mocným Božím skutkům nesmíme zůstávat chladnými a nečinnými. To by byla strašná nevděčnost. Avšak mluvit o Božích velkých skutcích, není vždy jednoduché. Vyžaduje to odvahu. Mysleme však na to, že při tom nejsme sami, že je s námi mocný Bůh, který všecko může. A vězme, že slova, která zvěstujeme, nejsou naše, ale Boží. Vždyť: "Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč" (Žd 4,12). O tom se mohli přesvědčit již první křesťané a můžeš se o tom přesvědčit i ty. Lidé potřebují slyšet o tom, co Pán pro tebe učinil.
1K 1,26-31 * 1K 11,27-34