Dnes si zazpívejme tuto píseň (pokud ji neznáš, najdi někoho ze starší generace, aby tě ji naučil): Aj, jak dobré, utěšené v jednomyslnosti žít! Dej, ó Pane, abychom hledali své blaho v tobě a nedali se od tebe odvést zlobou světa. Pokoj Boží nás pak bude těšit a láska nám vystaví chrám blaha zde i na věčnosti. Uč nás, Pane, setrvávat v bratrské svornosti a z tvé milosti tento dar zachovat. Když nám bližní ukřivdí, dej, ať mu rádi odpouštíme. Vždyť Bůh obviňuje i nás, že často hřešíme, ale z převeliké milosti rád naše viny odpouští. Otvírá nám svou náruč a vede nás k nebeským výšinám. Kde žijí bratři ve svornosti, tam Pán nebes rád žehná a staví si svůj příbytek tam, kde srdce bijí láskou. Aj, jak dobré, utěšené v jednomyslnosti žít! Ó jak jestiť přeblažené, se všemi pokoj mít!
J 18,19-24 * Mk 6,7-13