Před více než třemi tisíci lety, po útěku z egyptského otroctví, čtyřicetiletém putování pouští a Mojžíšově smrti, proniká lid Izraele pod vedením Jozua do Palestiny a zabydluje se v zemi zaslíbené, v Kenaanu. Těžko dnes porozumět starozákonnímu líčení válek, krvavým mstám, porážkám a vítězstvím. Snad jen historicky lze pochopit to, co ještě dnes po tisíciletích stále ovlivňuje geopolitickou situaci na územích, o nichž čteme. K přikázání "Nezabiješ" z Desatera patří Pavlovo slovo o moudrém jednání s okolním světem. Za oběma texty a se znalostí historických souvislostí jako by prosvítaly dnes tak palčivé problémy multikultury. Jak zvládnout v dnešním globálně, ekonomicky a informačně propojeném světě vzájemné soužití (ne soužení!) různých odlišných kultur. Kde jsou hranice tolerance (tollero = povolená odchylka), respektu a úcty k hodnotám těch druhých? Lze je vůbec sladit? Kde jsou meze tolerance v rovině mravní, právní, náboženské a politické, abychom si uchovali vlastní duchovní identitu?
Kdo ví, co by napsal apoštol Pavel o dnešním čase...
Děkujeme, že navzdory všemu našemu lidskému zlu a přes všechno, co my lidé nezvládáme, jsi zde ty, Hospodine, Bůh, Pán a Otec všech bez rozdílu, který budeš mít poslední slovo. Amen.