Křesťanství působilo v Evropě téměř dva tisíce let a v proměnách času vykonalo obrovské činy v oblasti kulturní a civilizační. Sjednotilo Evropu, z původně středomořského prostoru se rozšířilo na celý kontinent, o působení mimo tento prostor ani nemluvě. Ale naslouchat poselství o vtělení a vykoupení přece jen nestačilo. Během posledních dvou set let se ukázalo, že poslouchat a šířit křesťanské myšlenky opravdu nestačí. Vážnou otázkou je, zda křesťané skutečně plnili a plní to, co hlásali. K hluboké proměně lidstva nedošlo. Moderní ateismus není negací, ale upozorněním na to, že křesťanství neznamená ideu ve vzduchoprázdnu, ale čin. Víra bez proměny celého člověka, celého společenství je mrtvá. Kolik nespravedlností, kolik pohoršení skrze nedůsledné následovníky Ježíše Krista vzešlo! A přece: víra prvotní církve byla tolik přitažlivá nejen kvůli tomu, že něco hlásala. To samozřejmě také, ale v prvé řadě proto, že konala skutky milosrdenství, že plnila Kristův zákon. Místo pláče "nad rozlitým mlékem" se musíme vrátit k tomu, že víra znamená nejen hezká slova, ale především konkrétní čin dělné, sklánějící se lásky.
Dej nám, Kriste, abychom pochopili, že následovat tě neznamená šířit o tobě hezká slova, ale především konat činy, prostřednictvím nichž se stáváme tvými pravými a věrnými svědky i apoštoly. Amen.