Někoho máme raději, druhého méně. Když přijdou oba dva a je třeba rozhodnout, dáme za pravdu bližšímu. To ale nemusí být v Božích očích správné. Co když nám bratr ve víře ublíží? Když mu neodpustíme, náš život víry se zastaví a neroste. Musíme být spravedliví i milosrdní. A když dotyčný přijde s prosbou o odpuštění, máme poslechnout Boha a usmířit se s ním. Kdo ví, jestli jednou nebudeme prosit o odpuštění my. Duch svatý ukazuje v našem svědomí na každou špatnost. Když to nedáme do pořádku, zůstáváme stát. Jsme-li milosrdní ke svým bratřím, je k nám Bůh také milosrdný. Zůstaneme-li v biblickém postoji milosrdenství a slitování, zůstáváme i v trvalé radosti a ochraně Pána.
Pane, ve tvé přítomnosti je mi dobře. Nechci žít v žádné hořkosti.