Dnešní starozákonní heslo nás upomíná na to, co je v biblických žalmech vůbec dosti časté, totiž na jejich přirozenou teologii: že je možné Boha dobře poznat z jeho stvoření, jímž člověk bývá vždy znovu uchvacován. Jistě, dá se namítnout, že by bylo příliš středověce scholastické a anti-evangelické chtít Boha dokazovat ze stvoření, o to však v žalmech ani nejde; tam se jen věřící žalmista dívá očima víry a žasne. Ano, věřícímu člověku, nám samotným, by mělo stvoření ukazovat na Stvořitele (!); a běda nám, neukazuje-li.
Dík, Pane, když zřím tvou krásnou oblohu, že přemítat smím o tobě, o Bohu.