Když jsem navštívila Londýn, mojí touhou bylo vidět z "Londýnského oka" panorama města. Ve výšce jsem se v jednu chvíli podívala dolů na své příbuzné. Je zvláštní, že mezi davem jiných, cizích lidí jsem je našla a uviděla. Zamávali jsme si.
To mi připomnělo, že Bůh vidí každého z nás v tom množství davů lidí žijících na zemi. Zná naše jména, má sečteny naše vlasy na hlavě... Ví o nás. Kde jsme, co prožíváme... V různých chvílích našeho života nás hledá, aby se nám dával víc poznat, aby nás ujišťoval, že nejsme jeho očím ani srdci vzdáleni.
Díky ti, Pane, že o nás víš. Tvému milujícímu zraku neunikneme a to je pro nás velkým povzbuzením.