Svírá se nám srdce, když vidíme bezpráví. Děje-li se ale dlouho křivda nám, zažíváme podivnou, těžkou temnotu. Je Bůh daleko? Copak nevidí a neslyší? Vždyť trpíme nespravedlivě! Hospodin je garantem spravedlnosti, a my se potácíme v bezpráví? Jak dlouho? Apoštol říká: "Budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem." Jdeme v Kristových šlépějích. Boží slovo nás ujišťuje, že současná utrpení jsou jen na chvíli. Pak přijde vykoupení, vysvobození. Býváme přitom jak ve snu, překvapeni, ohromeni. Podíváme-li se nazpět, mohli jsme se něčemu přiučit? Zažité příkoří v nás vypůsobilo, že máme větší citlivost vůči trpícím, lépe jim porozumíme a pochopíme je.
Kriste Ježíši, který jsi nespravedlivě trpěl, posiluj nás trpělivostí a nadějí, abychom mohli být v soužení nadějí a světlem.