Ti, kdo žijí bez Boha a jednají svévolně, jsou úspěšní a dobře se jim daří. Má tedy smysl zachovávat Boží přikázání, být Bohu věrný a sloužit mu? Toť otázky a pochybnosti, na něž Bůh odpovídá ústy proroka: „Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno,“ čteme ve verši, který předchází dnešní starozákonní heslo. Nemusíme se obávat, že nebude zřetelný rozdíl „mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.“ Jména těch, kdo mu důvěřují, jsou pečlivě zapsána u Boha.
Ó, Pane, chci být zapsán ve tvé knize života. Pomoz mi žít tak, abych byl v řadách tvých věrných, byť jako nejmenší z těch, kdo jsou posvěceni nejvzácnějším jménem Ježíš!