„Mne oslaví ten…“ Ten, kdo přinese oběť díků, a ten, kdo jde po Boží cestě. Zde jsou nastíněna dva kritéria: Tím prvním je přinášení oběti díků. Co to je? Když se řekne slovo oběť, nevzbuzuje to v nás zrovna pozitivní náladu. Obětovat se pro druhého nebo pro něco je dost náročný úkol. Rodiče se často obětují pro své děti a ty pak zase pro ty své – a tak dále. Tato forma oběti je nám známa, ale co jiné druhy oběti? Dát Bohu svůj čas, své schopnosti, svůj život… Je to pro nás taky tak snadné jako obětovat se pro své milované děti? Milujeme Boha stejně? Jsme ochotni i pro něho se všeho vzdát? Přinést tu největší oběť? Slovní spojení oběť díků znamená odevzdat své životy Hospodinu, a především učinit to s radostí, a ne z povinnosti.
Hospodine, dej nám ochotné srdce, abychom se každý nový den s radostí a vděčností odevzdali do tvých rukou.