Častou reakcí člověka na nějaké trápení je, že hledá viníka. Až zoufale se rozhlíží kolem, aby v davu našel někoho, na koho by mohl ukázat prstem a s úlevou zakřičet: „Ty za to můžeš!“ Někdy, když není k dispozici člověk, ať soused, politik, nebo i člen rodiny, obrací se obviňující ukazováček na Boha. Je to totiž tak jednoduché. Kolikrát si už Bůh musel vyposlechnout naše stížnosti a obviňování? S jakou trpělivostí a láskou to vše poslouchá, respektuje naše pocity, nechá nás vykřičet všechny ty pocity nespravedlnosti, které se v nás nahromadily. Už třeba jen tím se nám někdy uleví. Jen tímto jeho tichým dotekem bez potřeby se bránit. Tak velká je jeho láska vůči nám. Bohu díky…
Pane, odpusť nám naši nedůvěru, když ti spíláme za vše zlé, co nás v životě potkalo, a neodvracej od nás svou milující náruč.