Hospodin dává život a jeho lid se raduje, že se na ně jejich Pán nehněvá, i když by měl proč. Raduje se, že je Bůh neopustil a že mohou být se svým Dárcem života. Taková radost vychází z podstaty, z neoddělitelného vztahu Stvořitele a stvoření, Pána a služebníka, Dárce a obdarovaného, Ochránce a slabšího. Být bez Boha znamená nemít plný život, být bez Pána znamená bloudit. Když byl Ježíš zatčen, ocitli se učedníci sami. Byli zaskočeni, vystaveni zkouškám, nesamostatní, selhávající, ztracení. O to víc prožívali radost ze setkání s Ježíšem vzkříšeným. A poznali, že sami nic nezmůžou. Nenech si vzít tu radost být s Ježíšem, být se svým Pánem. Tvoje srdce se přece může radovat každý den.
Drahý Pane, jsi zdrojem naší radosti. Zastavuj nás, když tě opouštíme v domnění, že je někde něco lepšího, a navracej nás k sobě.