Prorok Izajáš kárá falešnost židovské zbožnosti v tehdejší době. Lidé nectí Hospodina jako svého Stvořitele, ale osvojili si jen formalismus, jako je zachovávání půstu a přinášení obětí. Ovšem srdce tohoto lidu už není napojeno na Hospodina. Zkoumejme každý sám sebe, zda nejsme podobni Izraelcům Izajášovy doby. Myslíme si snad, že naše křesťanské zvyky jako modlitba či návštěva kostela nás zachrání, když je naše srdce plné hněvu a nenávisti k našim bližním? Jestliže srdce není spojeno s Bohem, je taková zbožnost prázdná.
Pane Ježíši, daruj nám Ducha svatého, aby otevřel naše srdce pro duchovní hodnoty.