Izrael si od volby krále slibuje řešení všech svých problémů. Samuel ukazuje, že pokud Bůh nebude s nimi, ani král nepomůže. Pokud bude Hospodin s nimi, nepotřebují ani krále. Nicméně Bůh přistoupil na hru Izraelců. Bůh bere vážně rozhodnutí člověka, ačkoliv člověk sám ani pořádně neví, proč se rozhodl, jak se rozhodl, co chce a jaké to má důsledky. Bůh tedy dopřává člověku až nepatřičnou důstojnost, svobodu, ale připomíná i poslušnost. Pokud člověk hledá někoho, kdo by jej bral vážně, pak lepšího než Boha samého nenajde. Na to mysleme i dnes. Tehdy si vybrali krále a Bůh na to: „Dobrá, přijímám. I s králem, pokud mne budete poslouchat, obstojíte.“ Ale nejdůležitější je ta poslušnost.
Přiznáváme ti, že nás leckdy přemáhá pýcha, máme pocit, že jsme na koni, že můžeme všechno, ale…