Jak to máte, milí čtenáři, se zpěvem? Zpíváte vůbec? A kdy? Předpokládám, že když má člověk špatnou náladu nebo je naštvaný, zpívá se mu špatně. V dnešním žalmu čteme také o zpívání a zároveň i o radosti, a ne ledajaké. Rty, které zpívají žalmy, se radují dokonce natolik, že až plesají, a s nimi také vykoupená duše. Je to upřímná radost z toho, že náš život a vše, co máme, nemusíme obětovat či darovat, protože by to ani nestačilo. Ale bylo za nás Kristovou drahou krví zaplaceno výkupné, oběť spásy, a my tomu máme jen uvěřit a můžeme se z toho radovat. Nikoli však nuceně či s úsměvem jako při fotografování, ale tou pravou radostí, že až plesají rty i srdce. A tuto radost vám, milí čtenáři, přeji i dnes.
Pane Ježíši, děkujeme ti za důvod naší radosti, že jsi nás zachránil z propasti hříchu.