Pán Bůh dobře ví, proč nás všechny stvořil, a nezapomíná na to. Ale víme to a nezapomínáme na to my? Že i my jsme tu proto, abychom se spolupodíleli na jeho spáse, na jeho záměrech, které on s námi se všemi má? Ke všemu, co s námi náš Pán zamýšlí, říci své „ano“ a své „díky“. Vyznat před světem i před druhými svou naději a svůj pokoj, jak se toho, co je před námi, nebojíme, ale v důvěře to vše očekáváme a těšíme se na to. Jak vyhlížíme to budoucí, které všemu našemu hříchu, sobectví a záhubě navzdory jeho láska a moudrost právě i dnes vytváří a tvaruje. Jako náš Pán se už dívat, rozumět, doufat, volat a prosit. A děkovat. V jeho Duchu svatém. Toto buď pro nás důkazem, že i my jsme milované děti Boží.
Pane Bože, pomáhej i nám dobře ti sloužit.