Nevím, jak vám, ale mně se při čtení Izajášových slov vybaví velkolepá freska v nějakém barokním chrámu. Ona monarchická pompéznost je výsledkem odvěkých lidských snah uchopit nějak věci, které nás přesahují. Boha ale nelze uchopit našimi představami, které musí nutně být neúplné a zavádějící. Nepostižitelnou velikost jeho moci však můžeme vnímat na každém kroku i v těch nejmenších věcech. Náš život, příroda, vesmír, ale třeba i náš talent a dovednosti, to vše by nebylo bez jeho vůle a působení. Naším úkolem je se všemi těmi dary dobře nakládat a být dobrými správci. Ne vždy se nám to daří a mnohdy to jako lidstvo ani nechceme, ale o to potřebnější je připomenutí, že svět je jeho dílem a my jsme tu jen hosty.
Pane a Bože, ať tvoji velikost chválíme nejen svými slovy, ale i skutky.