Je velmi pošetilé, když křesťané, kteří vyznávají, že jen v Bohu je jejich pomoc, nakonec žijí, jako by Boha nebylo. Nemodlí se, nečtou Boží slovo, spoléhají jen na svou moudrost, šikovnost či znalosti. Je velmi snadné říkat, že jen v Bohu je naše naděje; mnohem podstatnější je podle toho také žít. To však nejde z lidské moudrosti. Potřebujeme Krista, potřebujeme jeho slovo, jeho společenství, Kristovo tělo, kde on je středem. Potřebujeme znát, ale i žít, že on je ta jediná cesta, pravda i život na každý den.
Dej mi, Bože, milost, ať vidím, že není nikdo jako ty, že jsi počátek i konec, a ať mé dny podle toho vypadají.