Hospodin se představuje jako ten, kdo bude pamatovat. Důležité ovšem je, na co bude pamatovat. Pokud bude pamatovat na lidskou nevěrnost, tak to s námi dopadne špatně. Pokušení uhnout ze vztahu s Hospodinem a jednat tak, jako by žádný takovýto vztah nebyl, je totiž něčím, co Boží lid trvale ohrožuje. Hospodin do svého lidu hodně investoval, pomohl mu v těžké době, získal si ho, vybudoval s ním vztah, který je podobný vztahu manželskému. Je to smluvní vztah vzájemné sounáležitosti. Hospodin s námi uzavírá smlouvu, která vyjadřuje, že trvale patříme k sobě. A také tento smluvní vztah, mnohdy na rozdíl od nás, udržuje. Jeho odhodlání ve vztahu s námi pokračovat navzdory naší nevěře nás má motivovat, abychom se k němu vždycky obraceli s nadějí a důvěrou.
Hospodine, ty nás motivuješ k udržování vztahu s tebou svojí dobrotou a věrností. Děkujeme ti za to.