Věřím Hospodinu? Jistě, mnohokrát jsem to už vyznala, ale dostane se ta víra až k srdci? Věřím tak upřímně, že se na něj dovedu ve všem spolehnout? Někdy, možná. Jsou takové chvíle, kdy mám pocit, že mne od Boha nic neoddělí. A pak jsou jiné chvíle, chvíle strachu a smutku, chvíle, kdy mám dojem, že nic nemůže vyjít, že je přede mnou tolik zla, překážek a těžkostí… A přece i do takových chvil míří ten dnešní verš. Bůh se neohlíží na to, zda se nám něco jeví jako možné, či nikoli. Je prostě při díle. Koná. A na to se my můžeme opravdu a z celého srdce spolehnout.
Pane, prosíme, uč nás opravdové víře a naději.