Říká se, že v Písmu svatém se píše častěji o mužích než o ženách. A tak to také je. Ale když už narazíme na nějakou ženu, stojí to rozhodně za to! Třeba taková Rút. Její věrnost Bohu izraelskému určitě nebyla formálním rodinným zvykem. Ona nebyla Izraelkou rodem, ale volbou. Se svou tchyní Noemi odešla do země, kde jinak nikoho neznala. Její vyznání víry patří k těm vůbec nejkrásnějším, jaká v Bibli máme: „Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.”
Pane, děkujeme ti za takové ženy, jako byla Rút nebo diakonka Foibé. Dej, ať se ve spolehnutí na tebe samotného od nich učíme jejich statečnosti a věrnosti.