Prorocká slova o požehnání a záchraně navazují na výroky o trestu. Lidská společnost, stejně jako starověcí obyvatelé Judska a Izraele, nejedná vždy správně. Můžeme to pozorovat na vlastním státním uspořádání či ještě horších a lidský život ponižujících podobách vlády ve světě. Lidé se mohou dopouštět prohřešků proti spravedlivému zřízení, ale je velmi důležité, zda dokážou svých chyb litovat a do budoucna se z nich poučit. Známe latinské přísloví: „Mýlit se je lidské, ale jen hlupák na svém omylu trvá.“ Zatvrzelý člověk nepřizná omyl z důvodu pýchy a neochoty změnit svoje životní priority a rozhodování. Ze situace poučeného však vychází Hospodinovo slovo o požehnání těm, kteří se stali pokornými a chápajícími, a to i díky náročnému a nepříjemnému vyučování.
Pane, kéž jsi s nimi i s námi.