Díky Bohu, naše záchrana závisí na Bohu, nikoliv na našich vlastních silách a schopnostech. Někdy se chováme, jako by vše, co se nám podařilo, bylo naší zásluhou. Dokonce i v případě přijetí Božího odpuštění a spásy někdy až příliš zdůrazňujeme svou vlastní touhu, vlastní obrácení, modlitbu; tváříme se, jako by ponoření do Kristova jména bylo naším dílem. Apoštol Pavel píše, že vše lidské pokládá za nic pro Krista (Fp 3,8). Platí pouze Boží milost! Daniel jménem lidu vyznává hřích, zpronevěru a neposlušnost. Kdyby Hospodin Bůh byl jako člověk, neměli bychom již žádnou šanci na záchranu. U něho je však slitování, přestože jsme ho zradili.
Pane, je to neuvěřitelné, že jsi ještě schopen slyšet naše volání. Smiluj se nad námi, když opět přicházíme s prosbou o odpuštění.