V neděli, po návratu z kostela, otec rodiny při obědě hodnotil bohoslužbu. Doprovod písní byl pomalý, zpěv pěveckého sboru falešný, kázání nudné, květinová výzdoba nevkusná, všechno bylo špatné. Jeho malý syn nesměle namítl, že za tu korunu, co dal otec do sbírky, ten program zase tak špatný nebyl. Kdo ví, jak to dnes dopadne s kázáním, se zpěvem, s vyučováním v nedělní škole, ve sboru, kam se právě chystáme. Ale to nejdůležitější je, jak to dopadne se mnou před Bohem, jestli i v mém srdci bude ochota k pokání, ke změně a k životu s Pánem Ježíšem Kristem.
Pane Ježíši, děkujeme za tvoji oběť, pro kterou smíme žít, a za tvé nové pozvání k životu s tebou. Amen.