Jeden středověký křesťanský mystik říkal: "Jsem nevím kdo, přicházím nevím odkud a jdu nevím kam. A přesto jsem nevýslovně šťastný." Zajímavé je, že se ani přesně neví, jak se jmenuje autor. Tento jeho výrok však vystihuje podstatu "duchovní nahoty" - být před Bohem dokonale svobodný a šťastný. Biblická výpověď Jóbova odkazuje právě na tuto svobodu a nepřipoutanost. Nejde jen o materiální a hmotnou "nahotu", tedy chudobu, ve které člověk přichází na tento svět i odchází z něho. Důležitá je lidská "nahota" před Bohem, když shazujeme svršky svých názorů a představ a otevíráme se plně Božímu pohledu a volání.
Svatý Bože, duchovní nahota a oproštěnost od našich lidských tužeb je cestou k tobě, abychom tě plně přijímali.