Ti budou mým zvláštním vlastnictvím. O kom je řeč? Jde o věřící židy, křesťany. Často mě přepadal pocit, že jsme jako věřící pro svět kolem "zvláštní" až divní. A být něčím vlastnictvím? To zavání otroctvím. Je ale potřeba podívat se na souvislosti: "Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno. Ti budou mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, ... Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce." Z pouhé Boží milosti byla i naše jména zapsána do pamětní knihy (života), a tak se toto nádherné zaslíbení týká i nás křesťanů. Ti zapsaní budou zvláštním vlastnictvím, kraličtí překládají "klenotem". Pro Pána Boha. Vy jste Kristovou vůní. Tak mějme radost z toho, že jsme zvláštní, a skutečně tak žijme, ať je vidět rozdíl mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.
Díky, Pane Ježíši, že jsi mne vykoupil.