Podle některých není největším rozdílem naší doby oproti dřívějším staletím pokleslá morálka nebo rozvinutý technický pokrok, ale především ohromná lavina neustálých změn. Je potřeba rychle reagovat, aby člověku "neujel vlak". Svět se mění a my s ním. Někdy jsme těm změnám rádi, jindy propadáme zmatku, vyhoření a depresím. Jako by nebylo nic stálého v neustálých proměnách našich vlastních citů a nálad, v bouřích tužeb a uragánech očekávání. Jako by i pravda podléhala změnám podle toho, komu jaká přijde vhod. Vyznat se v tom všem a najít pevnou půdu pod nohama je někdy velmi obtížné. Do tohoto proměnlivého světa a do našeho proměnlivého srdce zní nadějná zpráva. Po celé věky se přece jen něco nezměnilo. I když je svět či naše rozbouřené nitro jako na houpačce, Bůh byl, je a bude stále stejný. Aktualizace a nemilá překvapení stran Božího charakteru se nekonají.
Nebeský Otče, děkuji za tvou stálost, která mi dává jistotu.