Náš soused má na terase velký slunečník. To samo o sobě není jistě nijak zvláštní, tedy až na to, že tam stojí celoročně stažený už několik let. Ani nevím, zda jsem jej někdy viděl roztažený tak, aby dával v sousedství příjemný stín při žáru slunce. Soused slunečník vlastní, ale vůbec jej nepoužívá, nepotřebuje ho. Potřebuje se ale člověk před žárem života ukrýt v milostivé Boží náruči? Potřebujeme překrýt svou nedostatečnost a porušenost? Boží lid v knize Nehemjáš se úpěnlivě modlí, uvědomuje si, že samolibá neposlušnost si zasloužila trest, plně však důvěřuje Božímu slitování. Také my vnímáme, že Boží milost je stále živým podnětem, abychom Ježíšovu přítomnost přijímali každý den jako potřebnou a aby nám jeho Duch pomáhal překlenout žár hříchu a smrti.
Nebeský Otče, prosíme o tvého Ducha, ať v lásce překrýváme všechny stíny života.