Každá doba s sebou nese své radosti, ale i strasti. V dějinách jsou období, která hodnotíme jako těžší, jiná jako relativně klidná. V posledních letech jako lidstvo zažíváme nutnost opustit mnoho jistot, z našeho života zmizel určitý druh klidu, v němž jsme žili. Znovu vyvstala otázka: Kde je Bůh, když lidé trpí? Mnozí volají spolu s Kristem: „Bože můj, proč jsi mě opustil?“ I ve všech těžkostech ale máme naději, která je spjata s velikonočními událostmi, s poznáním, že jsou skutečnosti silnější, než je smrt.
Bože, ať se v našem životě děje cokoliv, dej, ať na tebe nezapomínáme, protože jsi s námi i tehdy, když se cítíme opuštěni a ztrácíme naději.