Opět zde bude slyšet veselí, svatební rej a přirozené výzvy k chvále. Tím „zde“ se myslí Jeruzalém právě spějící k neodvratné zkáze. Všechno bude vypleněno a spáleno. Lidé budou povražděni nebo zotročeni. Pokud bude něco slyšet, bude to strašný nářek obětí. Hrůza války. Nerozumíme tomu. Náš hlas umlká. Naše modlitba se zhušťuje do pár slov anebo jen pláčeme a cítíme s oběťmi. Nemáme vysvětlení. Ale dostává se nám slovo naděje. Vypleněné domy budou obnoveny. Lidé se vrátí a nebudou se skrývat ve sklepích. Budou žít a radovat se. Nevyhraje agresor a ničitel. Bůh k nám mluví jako ten, kdo je s námi, ale hlavně jako ten, kdo přináší naději. Je tu naděje. Ale někdy je to tak těžké! K neunesení!
Otče, zachovej nám a dej nám živou naději. Strašně moc to potřebujeme pro sebe i pro druhé.