Člověk už od dětství posuzuje, zda to, s čím se setkává, je spravedlivé. Spravedlnost si nárokujeme v mezilidských vztazích i ve vztahu k Bohu. Dnešní text nás ale varuje, že pokud máme zatvrzelé srdce, naše vnímání spravedlnosti bude pokřivené. Potřebujeme nějakou normu, olovnici, kterou přeměříme, jestli naše vnímání spravedlnosti obstojí i před Boží tváří. Potřebujeme číst Boží slovo a nechat působit Ducha svatého, abychom mohli prožít, že i my jsme hříšníci vzdálení od Boha, hodní odsouzení a smrti. Přesto nám Bůh v Kristu nabízí amnestii – odpuštění trestu, a dokonce i rehabilitaci – zahlazení odsouzení – a tím i podíl na Boží spravedlnosti. Stačí říct: „Přijímám.“
Duchu svatý, prosím, připomínej mi dnes Boží spravedlnost i to, že jsem ospravedlněna pouze milostí.