Ani když sejdeme z cesty a odvrátíme se od Hospodina, nemusí to být absolutní konec. Musíme si ovšem své sejití a pochybení přiznat a kát se, litovat svého odvrácení a svého pošetilého počínání. Jedině u Boha je totiž záchrana. On slyší prosby, on si nás „rád zamiluje“, protože on nás vlastně nikdy milovat nepřestal. To jenom my jsme vlastní tvrdohlavostí sešli z cesty. Proto v modlitbě Páně, která nás jako křesťany provází po celý život, prosíme, abychom odolali, abychom vydrželi, aby všemocný Bůh nedovolil, abychom se vlastní vinou dostali do pokušení, jež by snadno mohlo vést k odpadnutí od Boží lásky. Proto se přece modlíme: vysvoboď nás od zlého.
Pane, díky, že nás miluješ i tehdy, když hledáme všelijaké svoje cesty a cestičky. Díky za tvou lásku.