Prorok nás s sebou bere jako svědky vidění, v němž se výmluvnými znameními zvěstuje naděje pro obnovu jeruzalémského chrámu, ale nejen pro ni – ta znamení ukazují mnohem dál, až do naší současnosti. V prvním plánu zcela jistě míří do živé přítomnosti, do situace obnovy, nových možností, ale i únavy z překážek. Pozorného čtenáře to burcuje k bdělosti, k iniciativě, aby nepohrdal dnem malých začátků. Návrat židů byl novým exodem, novým spasením, ale není to konečné spasení. Ještě je co očekávat. Tato obnova byla znamením a náznakem velkého spasení v budoucnu, které se týká i nás. V onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.
Svatý Bože, děkujeme ti, že vše směřuje k cíli, ve kterém spolu se Zacharjášem čekáme Mesiáše, který bude vládnout nad Jeruzalémem i Kristovou církví jako Král.