Skřivan, nebo sova? Osobně jsem se vždy cítila být spíše sovou než skřivanem. Ranní vstávání bylo pro mne bolestným problémem a únava mě kolikrát sužovala až do odpoledních hodin. S přibývajícími roky mám ale pocit, že na tom už tolik nezáleží. Jsem zkrátka unavená po celý den. A bude hůř… Mou útěchou je vědomí Boží blízkosti přes všechny životní zkoušky a trápení. Blízkost Boží je pevnou oporou, zdrojem naplňujícím život pravými hodnotami. I přes všechna protivenství a nesmírnou únavu nejsem opuštěná, nejsem ztracená. A to mi dodává sílu.
Pane, dej, prosím, ať nikdy nezapomínáme na tvou blízkost, v níž tkví pravý smysl života a všechny naše jistoty.