Víra, důvěra v Boží lásku a jeho plán s námi, je něco, v čem my lidé snadno kolísáme. Uvěříme a naše důvěra v Boha je velmi silná, takřka dokážeme chodit po vodě. Přichází ale starosti tohoto světa, různá zklamání a nejistoty a naše víra jakoby bledne, zevšední. Časem se nám do mysli vkrade otázka, zda vůbec ještě věříme. Ano, my víme, že Bůh je. Nepochybujeme, ale našeho osobního života se víra dotýká jen málo. Díky Bohu, my mu nezevšedníme. Bůh nás nenechává zaseknuté na tomto místě, ale zve nás dál a stejně jako my jemu, když ho zveme do čím dál intimnějších částí svého života, i on nám zjevuje hluboká tajemství skrze svého Ducha. Dává nám poznat pravdu a uvádí nás do tajemství své lásky, která proměňuje a nezůstává skryta.
Chvála tobě, Bože, že nás nenecháváš na místě a zveš nás ke svému prameni živé vody.