Zatímco včera jsme přemýšleli o stabilitě našeho světa, dnes nás Písmo vede na půdu doslova „seizmickou“. Ano, přímo zemětřesení zažil prorok Izajáš při svém povolání. Boží hlas zahýbal základy chrámu, ale i srdcem proroka: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a mezi lidem nečistých rtů bydlím…“ V konfrontaci s Boží svatostí se i nám musí země hýbat pod nohama, i naším srdcem to musí zahýbat. Dodnes nás nepřestává udivovat, že si Hospodin povolává člověka, takového, jako byl Izajáš, takového, jako jsem já nebo ty, lidi nečistých rtů a srdcí. Dodnes nás nesmí ponechávat chladnými ty Boží žhavé doteky, to dílo spásy, to nové stvoření v Kristu, které i nás uschopňuje na Boží hlas odpovídat:
Pane, zde jsem, pošli mne.