Za dnešní den, za to, že jsme se vzbudili, bychom měli Bohu děkovat. Naše vděčnost by se měla projevovat laskavostí, nikoliv nerudností. Člověk je schopen posunout čas o hodinu a má pocit, že na to má právo. Nemá. Tímto nemoudrým rozhodnutím si podrobujeme řád přírody, který nám dal Bůh. Jsme mu vděčni? Nechováme se tak, jako by všechno kolem nás bylo naše? Projevujeme s ostatními svoji vděčnost a chválíme Boha? Nebo snad jenom mlčíme? Mnohdy ani ve vlastní rodině Boha nechválíme a nemluvíme o něm. Jak projevujeme Bohu chválu? Co děláme pro Boží slávu? Kolik zbytečných, zcela prázdných řečí vedeme, aniž bychom vyznávali, že Bůh nám osobně dal Ježíše Krista, abychom nebyli na konci našeho bytí odsouzeni.
Bože, dej, abychom aspoň trochu svým životem svědčili o tom, že Ježíš Kristus je náš Pán.