Pamatuji si ještě vyprávění svého otce o Bohu. Skutečně na to vzpomínám! Patřím ke generaci synů, které za komunismu formovali otcové církve. Víra byla tehdy nepopulární. Díky Bohu, že jsme tehdy měli otce víry, kteří se nebáli mluvit s námi o živém Bohu! Stavěli jsme kostely v době, kdy se stavět nesměly. To byly Boží zázraky a události víry. A my synové víry jsme byli při tom. Úkolem nás synů je vyprávět dnes nejen o Božích činech. Naším úkolem je žít opravdové křesťanství před našimi dětmi a vnuky. Před třiceti lety jsme si vědomě dali s manželkou na svatební oznámení text z Dt 4,9 B21: "Střez se však a dávej dobrý pozor, abys nezapomněl, co jsi na vlastní oči spatřil. Po všechny dny svého života to nenech vymizet ze svého srdce, ale seznamuj s tím své syny a vnuky." A o to dodnes usiluji. Žít v Boží blízkosti s Božím lidem.
Jr 19,1-4.10-13 * 2K 9,1-9