Také blok mramoru, který ostatní sochaři považovali za pokažený, se pro Michelangela stal materiálem k vytvoření jeho slavné sochy Davida. Jistě se vám vybaví další příklady, jak se to, co navenek nebudilo velkou naději, stalo něčím nečekaně významným, důležitým či krásným. Tento starozákonní obraz jsme my křesťané vztáhli na Pána Ježíše Krista. Mluvíme o něm jako o tom nejdůležitějším kameni ve stavbě Božího domu, kterým se nestal z vůle lidských stavitelů a podle našich plánů, nýbrž z Božího rozhodnutí. Může to být kámen v základech, který je stavbě oporou, na kterém stavba stojí a od kterého se rozvíjí. Ale protože je to živý kámen, ke kterému máme přicházet, mohl by to být i jakýsi klenák, svorník ve vrcholu klenby, ke kterému celá stavba směřuje a který ji nejen završuje, ale i propojuje.
Pane, díky, že v tobě máme nejen základ, na kterém můžeme stavět, ale i cíl, k němuž smíme směřovat! Amen.