Očekávání. Hospodin se skrze Izajáše velmi naléhavě připomíná Izraeli. Byl to on, kdo každého nosil v náručí od narození a hýčkal ho. A bude to on, kdo ho podpoří a zachrání, až přijdou šediny. Jak pošetilé je upínat se k čemukoliv jinému, ke komukoliv kolem. Vždyť ručně udělaní bohové, byť ze sebelepšího materiálu a vytvoření těma nejschopnějšíma rukama, jen stojí a mlčí. K živému Bohu je nelze ani přirovnat. Jak jasná situace. A přece stále nová a nám mnohdy nezřetelná. Jak mnoho očekáváme od věcí, na kterých nám záleží, jak mnoho očekáváme od lidí kolem nás! Ale ani sebelepší zabezpečení a sebekrásnější drahocennost, ani sebepevnější vztah k blízkému nás nezachrání před zkázou. Hospodin přináší spravedlnost jako soud, jímž stíhá ty, kdo s ním porušili smlouvu. Neuvěřitelné ale je, že tento soud je vykupitelský a přináší spásu, vysvobozuje a ospravedlňuje Izraele. Stejně tak i nás. Kolik toho očekáváš dnes od svého živého Boha, který o tebe usiluje, který tě opatruje a ospravedlňuje?
Pane náš, někdy opíráme svůj život cele o věci a lidi kolem nás. Otevírej nám oči a ukazuj, že spolehnutí je jenom na tebe. Amen.