Můžeme o někom říci, že ho doopravdy známe? Ano, máme své partnery, své přátele, své blízké - ale i oni přece mají nějaké zákoutí své osobnosti, které nám neukazují. I my sami máme místa, která jsou příliš hluboká, někdy také příliš bolavá, než abychom si do nich pouštěli kohokoliv jiného. Tím jediným, kdo prohlédne skrze všechny závoje a skrze všechny obranné bariéry, je náš Bůh. A u něj jsem také v naprostém bezpečí - nikdy naše slabiny nevyzradí ani je nepoužije proti nám. Je to veliká posila, když víme, že je nám po boku. A naší odpovědí na tuto Boží blízkost je láska. Touha poznat Boha alespoň malou částečkou, porozumět jeho vůli - a on sám nám k tomu dává nástroj: svá přikázání.
Můj nebeský příteli, Otče a Pane, zůstávej se mnou v každý den mého života a veď mě po svých cestách.