Upřímnost je základní charakteristikou křesťana. Všimněme si, že Pán Bůh svou blízkost a bezprostřední pomoc, podmiňuje. Nestačí Boha jen vzývat. Musíme ho vzývat upřímně. Přídavné jméno upřímný se příliš často v tištěných nebo mluvených textech dnešní doby nevyskytuje. Slovo upřímný není populární. Spíš milujeme slova typu: šikovný, moudrý, prozíravý, pragmatický apod. Nevím, zda nás při tom neobviňuje pocit dvojznačnosti: "Před lidmi tak, v kostele jinak." V komunismu jsme takový život všelijak ospravedlňovali. Ale dnes? Žalmista naší současnosti vzkazuje: "Nemůžeš Boha oslavovat upřímně, když jsi celý týden žil neupřímně - v klamu a falši." Nemluvíš někdy jinak, než jednáš? Ta otázka totiž s dnešním textem velice úzce souvisí.
Mt 6,6-13 * Gn 7,1-16