Přemýšleli jste někdy nad tím, co může lidi na celém světě přimět k rozhodnutí zanechat marného lopocení a vyjít vstříc cestám dlouhým stovky kilometrů? Snad jde o touhu vymanit se ze začarovaného kruhu rutiny, dostat se z dosahu moci jednoho velkého šedivého světa, v němž žijeme. Možná nás nutí k činnosti hledání ztracené naděje, možná v našich hlavách víří až příliš mnoho nezodpovězených otázek. V takových chvílích bývá tím nejlepším rozhodnutím nazout pohodlné boty a vydat se v prachu cest hledat odpovědi v nitru sebe samých. A tak se nebojme vydat se na cestu, protože na téhle pouti nikdy nebudeme sami!
Pane, prosím, provázej nás na naší pouti životem, ať dokážeme být v dnešním světě dobrými svědky víry.