Člověk, který ochutnal z pramenů Božích dobrodiní, rozpoznává, že právě Hospodin je ten Bůh, jemuž patří všechna chvála, čest a velebení, jemuž je stále za co děkovat. Kdo se již setkal s Boží láskou, přijal štít spasení a načerpal novou sílu a odvahu k životu, ten se chce o svoji radost a naději víry podělit s ostatními. Kdo uvěří evangeliu, nechce zůstat sám, vždyť radost a vděčnost se sdílením násobí. Víra vede do společenství díků a chval, do rodiny bratří a sester, v níž můžeme jedněmi ústy velebit Boha, jehož milosrdenství je věčné.
Přijmi můj dík, Hospodine, a dej, ať hlas vděčnosti v mém srdci neutichá.