V časech pohody, kdy se všechno daří a nebe je bez mráčku, možná příliš snadno zapomínáme, že na cestu víry potřebujeme řádnou výzbroj. Pouť, o které tady mluví žalmista, není žádnou procházkou růžovým sadem. Věřící se neobejde bez ochrany, podpory, stálé pomoci. A žalmista vděčně vyznává, že tohle všechno od svého Boha dostává! Na svých cestách víry nejsme a nebudeme sami. Nemusíme si hrát na nezdolné hrdiny, kteří s vypětím sil vždycky všechno zvládnou. Je dobré svěřovat své starosti i svoji slabost Hospodinu. On rozmnoží naše síly; ne hubováním a káráním, ale svou mírností a milosrdenstvím.
Prosím tě, Pane, rozmnožuj svou mírností mé síly, podpírej mě svým slitováním.