Jsme Božími dětmi, tedy jedním z divů, jež Hospodin vykonal. Dětmi veskrze neposlušnými, tedy hříšnými, ale stále Božími dětmi. Bůh si nás k sobě přivinul. Rekapituluji svůj vlastní život. Promítám si dětství, mládí, dospělost. Zážitky krásné i ty, z nichž mi zešedly vlasy. Jaký plán mně osobně Hospodin přichystal? Co z toho, co mám za sebou, je Boží plán, co z toho je můj pád do hříchu? Fascinuje mě, jak jsem mohl přežít období, než jsem se k Bohu přiznal. Asi jsem se jen zkusmo pokoušel strefit do zámyslů Otcových. A on to akceptoval. A trpělivě vedl můj rozum (Duch svatý se mnou měl dost práce) mnoho a mnoho let, než mě dovedl ke dveřím chrámu.
Nebeský Otče, prosím tě, dej, abychom byli s to poznávat tvůj plán s námi a v pokoře ho přijímali.