Chválit Boha můžeme vždy a všude. V komůrce za zavřenými dveřmi, ale i ve sboru, ve shromáždění věrných. Jaká škoda, že se dnes množí křesťané, kteří shromáždění nepotřebují a opouštějí sbory. Tvrdí, že k životu s Bohem nemusí být členem žádné církve. Takové jednání je tak bláznivé, jako by si jeden hráč fotbalového týmu umanul, že si výhru zajistí sólo hrou, a od týmu se distancoval. Chválit Hospodina uprostřed jeho dětí je velmi mocné a nenahraditelné. Věděl to král David i apoštol Pavel, ví to každý, kdo okouší požehnání ze společenství svatých. Izolace ochuzuje a oslabuje sbory i ty, kdo se jich straní.
Pane, prosíme za všechny, kteří si myslí, že nepotřebují společenství bratří a sester. Neděje se tak i naší vinou?