Mnozí pastýři Božího lidu Izraele se svému povolání zpronevěřili. Měli pečovat o svěřené duše, jenomže přednostně pečovali o svůj vlastní prospěch. Vrchní Pastýř je začal volat k odpovědnosti. Řekl jim o své bolesti nad situací svých ovcí. Řekl jim o ceně lidských životů. Bůh je Pastýř, kterému jde o to, aby pro něčí sobectví a lhostejnost nemusely jeho ovce bloudit a být vydány napospas nebezpečí. Nakonec přišel den, kdy Bůh daroval svému lidu opravdu dobrého davidovského Pastýře. Ježíš vedl a stále vede svůj lid na dobré pastvy a všemožně o něj pečuje. Umožňuje nám všem, abychom pod jeho vedením uprostřed Božího lidu poznávali, co je k prospěchu všech, a pečovali jedni o druhé.
Pane Ježíši, děkuji ti za pastvu, na kterou mě dnes vedeš. Kéž rozpoznávám, jak se o vše vzácné mohu dělit s ostatními.