Úpět znamená naříkat, bědovat, sténat. Izraelci úpějí k Hospodinu, naříkají nad svým stavem. Jejich naříkání však je jiné než naříkání a bědování, které se ozývá někdy v nás či v našem okolí. My naříkáme = stěžujeme si, že za naši situaci mohou druzí (společnost, rodiče, zaměstnavatel, okolnosti…). Oni naříkali = vyznávali, že za svou situaci si mohou sami. A právě k takovým se Bůh sklání. Tehdy se Bůh ustrnul nad bídou Izraele (v. 16) a jejich situaci změnil. Možná je to návod i pro naše úpění, pro naše naříkání.
Hospodine, nauč nás vidět i naše nedostatky, ne jen nedostatky druhých.