V temnotách – třeba v době nemoci nebo nějaké pohromy – se můžeme a máme opírat o svého nebeského Otce. Je to pozvání a zaslíbení dané nám lidem. Co děláme, když se ocitneme ve tmě? Jsme plni beznaděje, nebo se naopak opíráme s důvěrou o Pána – jako povzbuzení pro nás i pro druhé? Nemusíme hledat zdroj tepla a světla nikde jinde než u svého Boha. Jedinečná nabídka. Můžeme se opřít plni důvěry, jistoty a pokoje o něj jako o toho, kdo se nemění – jak úžasné! Připomeňme si s vděčností, kolik takových svědectví jsme už slyšeli. Povzbudíme někoho, aby se opřel o Otce s námi?
Můj nebeský Otče, děkuji ti za radu pro těžké dny a jistotu, že se opravdu mohu o tebe pořádně opřít.