Římský historik Suetonius zaznamenal, že upřímným přáním císaře Tita, který dobyl roku 70 po Kristu Jeruzalém, bylo učinit každého dne nějaké dobrodiní. Když si jednou večer při jídle vzpomněl, že toho dne nikomu neprokázal nějakou dobrotivost, řekl se zármutkem: „Přátelé, tento den jsem ztratil!“ A to byl pohan. Jak mnohý křesťan by se od něho mohl učit. Bůh hledá takové muže a ženy, kteří poznali, že čas je vzácný dar. Možná, že jsme už toho ve svém životě mnoho zmeškali, ale Pán Ježíš k nám mluví i dnes: „Co tu stojíte celý den nečinně? Jděte i vy na mou vinici“ (Mt 20,6–7). Využívej čas, dokud je tvá mysl ještě jasná a tvá paměť ještě schopná načerpávat z Božího slova. Ale i když jsme už zestárli a naše tělo není v takové kondici jako kdysi, jsou zde ještě příležitosti, kterých můžeme využít. Můžeme se modlit za věřící i nevěřící, za rodinu, přátele a sousedy. Čas tak rychle a neúprosně plyne, využijme ho.
Nauč nás, Pane, moudře využívat čas.