Dnešní heslo chápu docela dobře: starý pán či stará paní se modlí, aby vydržel/a útrapy stáří a nechápal/a je jako Boží nemilost – to je logické; dnešní heslo vůbec nechápu: zatím jsem relativně mlád (je mi „Kristových“ 33 let) a zdráv, a tak nevím, co tato modlitba znamená. Jak to rozklíčovat?
Naštěstí mi pomáhá novozákonní heslo: doslova „den a den“, tedy „den co den“, tedy „každodenně“. Nejde o stav, ale o proces! Tak to vyjadřuje i Septuaginta: slovem kairos neboli „příhodný čas“, „tíže času“, „po-časí“, nikoli chronos neboli náš „měřitelný běh času“.
To je ono Lutherovo: „Každý den se musím rozpomínat na křest a činit pokání.“ Sám o sobě slábnu a stárnu (jak ostříhaný Samson), v Bohu však sílím a mládnu (a to mohu být stará Sára nebo osmdesátník Mojžíš).
Pane, pomoz mi, abych také dnes změnil svůj život, zvláště…