Tuto otázku klademe častokrát. Časně z jara můžeme vnímat krásný zpěv ptáků. Ráno stačí pootevřít okno a slyšíme koncert. Naše oči, uši jsou pro tu nádheru otevřené. A vnímáme, jak je Bůh úžasný, veliký a milostivý. A pak pomalu, pro množství práce i zábavy, přichází otupění – přestáváš slyšet a vidět. A v tom běžném životě hledáme a ptáme se: Jsi to ty, Pane? Odcizili jsme se, jelikož jsme přestali slyšet. Prorok Elijáš hledal Hospodina. Přišel vítr, zemětřesení, oheň, a Hospodin v nich nebyl. Po ohni hlas tichý a jemný. A Bůh tam byl. Elijáš čekal a byl připraven. Jsme-li s Bohem, nenechme náš vztah s ním přehlušit věcmi tohoto světa. Neboj se tedy vytrvat v přítomnosti Pána a přistup směle k trůnu milosti.
Ano, Pane – svoji naději skládáme v tebe. Otevři naše uši.